Současný stav tvrze a plány do budoucna

Budova tvrze stojí na skalnaté vyvýšenině nad údolím říčky Vrchlice, které je nyní částečně zatopeno stejnojmennou přehradní nádrží. Pozemek, na kterém tvrz stojí, se rozkládá na přibližně 2000 čtverečních metrech a je ze tří stran nepřístupný díky vysokým skalám a zbytkům původního opevnění. Na čtvrté, severní straně, tvrziště přechází do hospodářského dvora, původně odděleného šíjovým příkopem, který je nyní zcela zasypán nebo přeměněn na sklepení. Po dobu uplynulých 250 let sloužila tvrz jako sýpka a skladiště nepotřebného materiálu, čemuž odpovídá i stavebně technický stav. V roce 1738, kdy byla tvrz přebudována na sýpku vzaly za své veškeré vnitřní konstrukce a kamenné prvky jakými mohly být schodiště, klenby, komíny či krby.

Půdorys dvoraDoufáme, že přesnější přehled o původních interiérech nám podá stavebně historický průzkum, chystaný na podzim roku 2002. Vnitřní konstrukce v současné době odpovídají hospodářskému využití objektu a díky relativně dobře zachovalé střešní krytině jsou jen mírně poškozeny. Je zde tedy možno najít mohutné trámové stropy podepřené stejně masivními dřevěnými sloupy, které umožňovaly umístění a skladování neuvěřitelných 3000 tun obilí. Zdi věže, která je původním jádrem tvrze, dosahují v přízemí tloušťky téměř 3 metrů, obvodové zdivo mnohem mladší přilehlé budovy je výrazně subtilnější. Věž má pět pater, budova tři patra a rozlehlé podkroví. Je však zřejmé, že původní patrování bylo řidší a místnosti o poznání vyšší. Budova je obklopena relativně dobře zachovalými zbytky původního opevnění, včetně základů okrouhlé bašty, která chránila tvrz na nejslabším místě.

Budoucí dispozice tvrze

Budoucí dispozice tvrze bude sestávat ze současných budov (na obrázku označeny 1 a 2) a nově postavených replik roubených chalup tvořících hospodářské zázemí tvrze (na obrázku v černé barvě). Tato nově vybudovaná stavení budou konstruována s použitím původních technologií a po konzultacích s příslušnými odborníky z oblastí archeologie, ochrany památek atd. Ve věži budou, dle pravděpodobné jednoprostorové dispozice umístěny prostory obydlí pána tvrze, přilehlá stavba pak bude k dispozici návštěvníkům pro příležitostné ubytování, malé muzeum a multifunkční prostor pro kulturně-historické akce, umělecká vystoupení atd. Dřevěné stavby v ;předhradí budou domovem dílnám řemeslníků a ukázkám stylu bydlení na konci 15. století.

Vzhledem k tomu, že věž byla vybudována na počátku 14. století, její současná dispozice zůstane téměř beze změn. I když střecha věže je ukončena barokní vížkou, nepočítáme se snahou tuto „historickou nepřesnost“ odstranit. Chápeme ji jako přirozenou součást objektu a návštěvníky seznámíme obrazově s možnou podobou tvrze v našem „cílovém“ období konce 15. století. Na obrázcích pod textem můžete shlédnout první návrhy úprav vnějšku celého objektu ze severu a východu.

Severní a východní strana tvrze

Přilehlá budova byla vystavěna v polovině 19. století a my bychom její interiér i exteriér chtěli sladit s věží a celkovým cílem projektu. Portál vchodových dveří bude upraven podle původního vstupu do věže ve stylu jednoduchého gotického ostění. Stejně tak okna budou upravena a vyplněna vitrážovými tabulkami v oknech s dobovým kováním. Uvnitř návštěvník nalezne velkou síň, ložnice a výstavní prostor. Dřevěná pavlač umožní obnovení přístupu původním vchodem ve výši třetího patra.

Interiér věže

Lavice

Naší snahou je prostory přístupné veřejnosti rekonstruovat a co nejvěrněji je stylizovat do období pozdního 15. století. Vzhledem k tomu, že neexistuje nedotčený interiér tvrze v našich podmínkách, rekonstrukce bude vycházet průzkumu pramenů o vybavení obytných staveb na konci 15. století na našem území. Vlastníky tvrze byli po jisté období i měšťané z nedaleké Kutné Hory a tak interiéry tvrze byly zřejmě velmi podobné vybavení tehdejších městských domů s určitými vlivy vybavení sídel vyšší šlechty, které se nobilitovaní měšťané chtěli jistě přiblížit.

PostelV přízemí věže bude zbudována replika dobové kuchyně a skladovacích prostor s funkčním otevřeným ohništěm. Kuchyně bude vybavena souborem náčiní a nádob, odpovídajícím archeologickým nálezům z prostředí českých tvrzí. V prvním patře pak bude síň, obytná místnost pána tvrze, s replikou gotických kachlových kamen dominující této prostoře (viz obrázek). Dalším vybavením budou repliky dobového nábytku jako jsou truhly, lavice a stůl. Ve druhém patře bude nejteplejší prostor tvrze – ložnice – zateplený formou srubové konstrukce, jejíž stopy byly objeveny na několika českých tvrzích a zachovaly se v několika měšťanských domech (Litoměřice). V případě Malešovské tvrze sice tato konstrukce nebyla prokázána, dá se však předpokládat, že podobná zateplená prostora zde existovala. Tato místnost bude také vybavena replikami dobového nábytku, jehož příklady (nejen z Čech, ale i okolních států) jsou na obrázcích.

Interiér přilehlé budovy

KrbTato nová budova bude upravena jako replika stavby z 15. století a tím bude pozměněn čistě utilitární původní exteriér i interiér. Omítka bude replikou povrchové úpravy užívané ve středověku, okna budou vyplněna vitrážemi. Interiéry budou využity zejména pro návštěvníky. Vyobrazeným portálem návštěvník vstoupí do velké síně, kde se budou konat hostiny a další větší setkání. Místnost bude vybavena replikami dobového nábytku a nad hlavami bude malovaný strop. Podlahu bude krýt dlažba inspirovaná dobovými dlaždicemi z 15. století, vyobrazenými na dalším obrázku. V rohu místnosti bude mohutný krb a téměř celá budova bude osvětlena bez použití elektřiny (zásuvky a další moderní inženýrské sítě budou skryty v podlahách a k osvětlení budou využity nepřímé zdroje či, pokud okolnosti dovolí, svíce). V prvním patře bude malá výstavní síň s nálezy z tvrze či dalším materiálem popisující historii tvrze a blízkého okolí. V dalších patrech bude několik pokojů využitelných k ubytování návštěvníků či účinkujících v programech, které budou na tvrzi pořádány.


Prameny

  • Hejna, Antonín; Kleibl, Alois: České tvrze, Praha, 1961
  • Chotěbor, Petr: Srubové obytné místnosti v prostředí českých tvrzí, Castellologica Bohemica 1, Praha, 1989
  • Kolektiv autorů: Encyklpedie českých tvrzí, 1. díl, Argo, 1998