Malešov se poprvé zmiňuje v listině z 22. ledna 1303, kde je mezi svědky jmenován “Przibizlaus de Maladscowe”, resp. “Prssibizlaus de Malatscowe”.[1] Z predikátu lze soudit, že v Malešově již tehdy bylo jakési sídlo.

V nejstarších kvaternech půhonných zemských desk se k r. 1319 zmiňuje jistý “Sdeslaus de Malessowa”.[2] Tento Zdislav z Malešova, popř. z Leštiny, tu podle Sedláčka seděl již r. 1318 a měl syna Zdeňka.[3]

R. 1341 (20. 12.), v listině vydané Janem Lucemburským v Kutné Hoře se zmiňuje “Sdenko de Maleschow”.[4] Zdeňkovi synové Radslav, Albert, Oneš, Jan se také psali z Malešova a drželi Zalešany.[5] Od nich zřejmě koupil Malešov Purkart hrabě z Maidburka.

Podle mladšího opisu bylo r. 1359 zapsáno do zemských desk: “Kněz Purkhart hrabě přiznal se před úředníky pražskými, že dědictví své v Malešově a což k tomu přísluší prodal jest opatu a konventu kláštera v Sedlci, nynějším i budúcím, za 2000 kop grošů – peněz českých etc. Než z rozkázání císaře pána od dnešního dne rybníci ani ryb lovení pro Horníky děláni býti nemají ani býti”. V latinské verzi opisu se uvádí: “Monich Purkard comes de Magdburk… hereditatem suam in Malešow, castrum in opido…”[6]

R. 1364 získal sedlecký klášter dovolení císaře Karla IV., aby “zboží tvrze Malešovské (fortalitii in Maleschow) a vsi Močovic, jichž klášter nedávno nabyl” s jiným zbožím mohl prodat. [7] Malešov od něj koupil Kunclin Ruthard, bohatý patricij z Kutné Hory.[8] Predikátu z Malešova použil poprvé Ruthard r. 1403, když podával nového faráře ke kostelu v Košicích.

Malešov později držel zřejmě Václav Ruthard z Malešova a po něm vdova Anna ze Svojšic. Její vnuci, Petr a Mikuláš, Malešov asi r. 1411 prodali.[9]

Listinou z 24. 11. 1411 prohlašuje Martin řečený Kladný z Těchlovic, že král Václav mu učinil pomoc, za kterou si má koupit Malešov nebo jiné zboží. Malešov nebo jiná tvrz, kterou si koupí, pak má být králi doživotně otevřena, aby se z ní mohl bránit. Kdyby Martin Malešov nekoupil, má jej mít král; pokud jej koupí, má jej v případě prodeje nabídnout králi za tolik, za kolik jej koupil.[10]

V neznámé době získal Malešov do svého majetku panovník, který jej poté zastavoval. Během husitských válek, r. 1424, došlo u Malešova k bitvě mezi Žižkou a Pražany, a lze předpokládat, že vítězné Žižkovo vojsko dobylo i malešovský hrad. Poté (či snad již dříve) získal zboží do svého držení Zbyněk z Křešic. Po jeho smrti císař Zikmund zastavil statek jeho vdově Elišce a synům Mikuláši, Zbyňkovi a Hynkovi. Později se Malešov dostal táborskému hejtmanu Ondřeji Keřskému z Římovic a od něj zboží převzal rytíř Beneš Mokrovouský z Hustířan. Snad on získal Malešov do dědičného držení, neboť po jeho smrti statek dědili jeho synové Jiřík a Bavor z Hustířan.[11]

Jiřík z Hustířan byl majitelem Malešova jistě již r. 1476, neboť tehdy bylo (dle mladšího opisu) v královských registrech zapsáno: “V té při a různici, kteráž jest mezi Jiříkem z Hustířan Malešovským (!) s jedné a poctivými měšťany našimi od Hory Cuthny s strany druhé, a to o rybníky vod držení…”.[12]

R. 1477 Jindřich kníže Minsterberský nařizuje kutnohorským šepmistrům, aby jistí kutnohorští měšťané zaplatili dluh lidem “Jiříka Mokrowúského / Malešowského”.[13] Téhož roku píše král Vladislav kutnohorským šepmistrům, aby odložili svůj spor s “Jiříkem z Hustiřan na Malešově”, neboť se s ním chystá na cestu do Rakous.[14]

Znovu se “Jiřík z Hustiřan na Malešově a Bavor bratr jeho” zmiňují v královských registrech k r. 1499.[15]

Ještě r. 1501 vystupuje “Jiřík pán z Malešova” v jakémsi sporu o purkrechtní peníze v Třebešicích.[16]

Po Jiříkovi z Hustiřan zdědily Malešov jeho dcery Salomena a Eliška (manželka Václava Bořka z Dohalic). Po shoření zemských desk r. 1541 dosvědčily, že “Malešov zámek [původně zde napsané slovo hrad bylo přeškrtnuto], dvůr poplužní s poplužím, městečko” a celé příslušenství prodaly Jiříkovi Hášovi z Újezda.[17] K prodeji došlo roku 1515.[18]

Smlouvou z 6. července 1535 (formálně) prodal Jiřík Háša z Újezda a na Malešově “zámek Malešov, dvůr poplužní s poplužím, mlýn pod zámkem, městečko” a příslušné vesnice (Bílejov, Bykáň, Březová, Bahno, Krasoňovice, Týniště, Polánka, Košice, Roztěž, Albrechtice, Černíny) za 5000 kop grošů své dceři, paní Magdaleně z Újezda, manželce Jana Salavy z Lípy. Jiřík si přitom vymínil, že “tu na Malešově má byt svůj míti” a dcera s manželem ho mají živit. Vklad smlouvy byl obnoven po shoření zemských desk, r. 1542.[19]

R. 1539 sepsal Jiřík Háša z Újezda svůj testament. Odvolává se v něm na královský list od Vladislava, kterým mu bylo povoleno odkázat manský statek, a poručníkem činí Jana Salavu z Lípy a na Malešově s jeho manželkou Mandalenou, které prodal “hrad Malešov s jeho příslušenstvím”. Kšaft byl vložen do zemských desk r. 1542. K jeho naplnění došlo již r. 1540, kdy Jiřík zemřel a celé zboží zdědila Mandalena.[20]

R. 1543 si Mandalena z Újezda a Jan starší Salava z Lípy a na Malešově vzájemně vložili do zemských desek vlastnické právo k “zámku” Malešovu, dvoru poplužnímu, městečku a všem příslušným dvorům a vsím.[21]

R. 1548 Mandalena “dědictví svého Malešova zámku, dvoru poplužního s poplužím, městečka” atd. postoupila svému manželovi a ponechala si zde pojištěných jen 300 kop grošů.[22]

Jan však zemřel dříve – r. 1561 – a zboží zdědila Mandalena, i “všecky svršky a nábytky na zámku i ve dvoře”. Již r. 1562 Mandalena celé toto dědictví postoupila Janovi “již staršímu” Salavovi z Lípy, podle uzavřené smlouvy.[23] Ponechala si pouze Úmonín.

Jan mladší (nyní starší) Salava z Lípy zemřel r. 1575. Jeho synové Bořek, Matěj, Zdeněk, Vilém a Petr se rozhodli statek prodat, aby se mohli o dědictví lépe rozdělit. Jistě z tohoto důvodu 12. srpna 1575 sepsali zemští úředníci odhad malešovského panství:

“Předkem a nejprve zámek Malešov s štěpnicí i s haltýři, to vše se pokládá za 600 kop grošů českých.

Item dvůr poplužní při témž zámku i s obilím, co se ten rok urodilo, s lukami, ten se pokládá též i s nábytky za 1750 kop grošů českých.

Item mlýn pod zámkem, který je na stavení sešlý, o třech kolech a stupami, ten se pokládá za 750 kop…

Item pivovar pod zámkem, z kterého se podle zprávy lidské každého týhodne 16 sudů vybejvati může, pokládá se v sumě za 3000 kop.

Item rybníci při témž zámku, ty se v jedné sumě pokládají 750 kop.

Item řeka při témž zámku, ta se pokládá za 50 kop.

Item lesové při témž zámku i s oborou pokládají se v sumě za 2000 kop.

Item platové stálý se ročně scházejí podle register nám vydaných 86 kop grošů českých, každá kopa se k trhu pokládá po 40 kopách, učiní 3440 kop.

Summarum všech košt taxování panství Malešova učiní 12 940 kop grošů, vše českých.

Však naše zdání je, poněvadž takové panství k Horám Kutnám přináležejí a zvláště strany vody vedení, že by jeho milost císařská ten statek v jedné sumě šmahem za 13 000 kop grošů čes. mocí ujíti ráčila”.[24]

Smlouvou z r. 1576 prodali jmenovaní bratři “zámek Malešov s dvory poplužními a s poplužími, totiž při zámku Malešově,… s pivovarem, sladovnou… městečko Malešov s domy a krčmami v něm… tak jak to nebožtíkovi panu otci jich od paní Mandaleny Salavové z Aujezda jemu postoupeno bylo” za 15 tisíc kop grošů českých Jiřímu Voděradskému z Hrušova na Suchdole a Dobřeni.[25]

Jiřík Voděradský z Hrušova, na Suchdole, Ratboři, Dobřeni, Hranicích a zámku Malešově byl r. 1580 pro jakousi lichvu a podvody na soudu zemském v Praze odsouzen a 20. října popraven. Pohřben byl v dobřeňském kostele. Zanechal po sobě vdovu Annu, rozenou Dobřenskou z Dobřenic, s dětmi. Jeho majetek byl konfiskován, ale posléze (kromě Malešova) vrácen dědicům.[26]

Po konfiskaci prohlédli královští úředníci panství Malešov a zjistili, že na “zámku” Malešov se téměř nic nenachází. Od místních se dozvěděli, že Jiřík Voděradský si zde “nezřídil a nepostavil” nic, kde by mohl přebývat, nikdy zde nepřespával a na noc se vracel do Suchdola. Tak “řečený zámek přišel k velkému zpustnutí”. Též zde nikdy nenechával peníze ani jiné věci; obilí a jiné věci, které vybral od poddaných na úrocích, nechával co nejdříve převézt do Suchdola.

Podle inventáře, který byl r. 1580 sepsán, se “na zámku Malešov” nalezlo:

“Nejprve šestnáct sítí na zajíce

V horním sklepu: dobré brambory, velká rybářská síť
V malé světnici: hrnec na kamna

Ve velké světnici: 3 stoly, 3 lavice, 2 stolice, 2 jelení parohy

Na sýpkovém patře:[27] 5 korců pšenice, 5 korců ovsa, 2 korce špatné pšenice Zámek[28] před obilní komorou”

Jinde se nalezlo např.:

“Item ve stodole…

Ve stáji jedno vědro, jedno vědro na vodu, žlab a zvonek, s kterým se svolává čeleď.

Item v chlévu na dobytek jeden stůl, 4 konve na vodu, 5 konví na mléko, mosazný hrnec na kamna…

Ve sladovně…” atd. [29]

R. 1581 byla komoře zaslána zpráva o tom, za kolik byly jednotlivé nemovitosti koupeny (tj. za kolik by mohly být prodány): “Předem za zámek Malešov s městečkem, vesnicemi a vším příslušenstvím k němu přináležející jest dáno 30 000 kop míšeňských”.

Vdově a sirotkům bylo vráceno vše “krom zámku a panství Malešova a přitom některých jiných vymíněných statků”.[30]

R. 1591 byl císařským úředníkem na Malešově Mikuláš Náchodský z Babího.[31]

Z r. 1598 pochází zpráva o prohlídce dvou rybníků (“jeden nad samým zámkem a druhý málo vejše”), které byly strženy od vod. [32]

Téhož roku zemřel správce malešovského panství, Zikmund Kozel z Reizntalu.[33]

R. 1600 byl hejtmanem na Malešově Mikoláš Náchodský z Babího. [34]

Na listu komoře z 28. října 1602 se dochovala krátká zpráva (post scriptum) o stavu tvrze v té době: “A poněvadž na panství Malešovském na všem zámku více pokojův, v nichž by se bydleti mohlo, připraveno není, nežli toliko 2 světnice a 2 komory, a za tou příčinou, když koli kdo v komisi neb v jiné potřebě Jeho milosti císařské na též panství vypraven bejvá, hejtman s manželkou a dítkami svými s velikou nepříležitostí se z týchž pokojův hnouti, a nemajíce jinde kde zuostávati, do odjezdu týchž hostí při zemi na slámě aneb po lavicích zavděk přijíti musí, a příležitost veliká se nachází, že by se malým nákladem několik pokojův v druhém starém stavení k týmž potřebám přihotvilo. Protož zdání naše jest, že by těch 50 kop grošů českých, kteréž by nyní podle vejš psaného dobého zdání našeho za příčinou téhož mlejnce na JMC přijíti měly, na ten čas k témuž stavení zanecháno bejti mohlo, nebo toho i tyto příčiny jsou, když se na týž zámek přijede, že i týž věci, kteréž by v tajnosti bejti měly, po stolích a lavicích sem a tam tak rozestlány zuostávati muosejí, že jeden každý času nočního snadně k tomu ke všemu přijíti muože”.[35]

R. 1608 byl hejtmanem na Malešově Martin Wilhaim z Wustenova. Téhož roku požádal nejvyšší mincmistr Hanibal z Valdštejna, aby mu byl malešovský statek postoupen do režie místo 1000 kop míšeňských, které ročně dostával jako služné. Tak se skutečně (asi r. 1610) stalo.

R. 1612 ujal král statek zpět od Hanibala z Valdštejna. “Co se pak svrškův a nábytkův, kterýchž se více při postupování při zámku, dvořích, mlejnech a kdekoliv jinde mimo inventář vynajde”, měl za ně Hanibal dostat náhradu.[36] Stavení však byla dlouholetým zanedbáním zřejmě již dost spustlá.

R. 1620 dala královská komora Malešov do užívání bratrům Malovcům z Malovic, ale ti jej drželi velmi krátce. Po Bílé hoře byl statek zkonfiskován Kristiánu Aderspachovi Berkovi z Dubé a r. 1623 postoupen zástavně Elišce Žerotínské z Valdštejna.[37]

R. 1624 spravoval malešovské panství Kašpar Melichar ze Žerotína, na Nových Dvorech, Pouzdřanech, Malešově a Ostrově Perknýřově.[38]

R. 1631 koupila od komory “panství JMC Malešovské, totiž zámek a městys Malešov s vesnicemi, dvory poplužními i s poplužím…, s pivovarem” atd. Eliška Žerotínská, rozená z Valdštejna, a to za 63 500 kop míšeňských do dědičného držení.[39]

Od ní koupil Malešov (asi r. 1645) Jindřich Volf Berka z Dubé. Když r. 1650 zemřel, ujala zboží poručnicky vdova Eleonora Marie roz. Popelová z Lobkovic (podruhé provdaná z Nostic). Po dosáhnutí plnoletosti převzal Malešov František Karel Berka z Dubé (U 1663). Po jeho smrti přišlo zadlužené panství do dražby.[40]

V dražbě v červnu 1666 koupil “zámek Malešov s trhovým městečkem a tam se nacházejícím poplužním dvorem, pivovarem” a dalšími součástmi panství Malešov, po zemřelém Františku Karlovi Berkovi z Dubé za 140 000 zl. Jan hrabě Špork.[41] Špork nechal r. 1669 postavit letohrádek v Roztěži a zemřel r. 1679. Jeho majetek zdědili synové František Antonín a Ferdinand.[42]

R. 1684 si bratři František Antonín a Ferdinand rozdělili dědictví po otci, Janu Šporkovi (U 6.8. 1679). Malešov se dostal Františku Antonínu Šporkovi.[43] Malešovský zámek byl tehdy zřejmě dost spustlý a vrchnost přebývala v Roztěži. Snad tehdy však byla zahájena úprava areálu zámku pro účely správy panství. Podle pozdějších zpráv[44] byla na konci 17. století postavena na bývalých hradních příkopech obytná budova pro šafáře a další zaměstnance (dnes parcela čkat. 8), popř. dnes neexistující budova s branou za příkopem, kterou se vcházelo na nádvoří před věží (sýpkou).

R. 1699 František Antonín hrabě Špork, majitel Lysé, Konojed, Malešova a Choustníkova Hradiště, prodal panství Malešov za 280 000 zlatých Františku Antonínovi hraběti z Hallweillu, majiteli Pyšel, Křivsoudova, Jeníkova a Čechtic.[45]

Smlouvou z 20. října 1710 prodal František Antonín hrabě z Hallweilu, pán na Malešově, Pyšelích a Přibyslavicích panství Malešov za 400 000 zlatých Janu Františku Karlovi svobodnému pánu z Osteinu. Do zemských desk byl vložen i popis panství, z něhož vyjímáme: “1. Na tomto panství se nacházejí tři obyvatelné zámky čili obydlí, jeden v městečku Malešově, ovšem starý a ohněm zkažený, však opět částečně ustrojen [46] – a může být pozvolna přiveden k dokonalosti bez větších nákladů, při něm je také pivovar, ve kterém se nyní vaří 24 mázů, k zdělání, a ročně udělá až 46 várek; při něm také sladovna a hvozdnice, jakož i pěkný, nově postavený sklep, lednice a veškeré příslušenství. 2. Vrchnostenské dvory, jmenoviě: Malešovský… dobře postavený z kamene, … Při tomto dvoře se nachází také šafářství, dobře z kamene postavené…”[47]

R. 1717 převzal panství Malešov do dědičného držení Jindřich Karel svobodný pán z Osteinu.[48]

Smlouvou z prosince 1725 prodal Jindřich Karel svobodný pán z Osteinu alodiální panství Malešov za 600 000 zlatých a 500 kremnických dukátů Karlu Jáchymovi hraběti z Bredy, pánu na Tachlovicích, Litovicích, Červeném Újezdu, Dobré, Pečkách a Ratboři.[49]

R. 1735 bylo v souvislosti se sekvestrací zadlužených Bredovských statků prohlédnuto panství Malešov. V popisu, zapsaném do zemských desk, se mj. uvádí:

V Malešově se nachází jeden panský, dle soupisu z kamene postavený dům, v něm dva pokoje, 2 komory, 1 velká kuchyně, 1 spižírna, jakož i jeden sklep na víno a jeden na pivo, při tom ovocná a kuchyňská [zelinářská] zahrada:

Zde ve dvoře se nachází z kamene postavený úřednický dům, ve kterém bydlí hejtman a důchodní písař, dále 1 stáj na 10 koní. Item se nachází hospodářská kancelář o 2 pokojích a 2 komorách, pak jeden dolní sklep. Dále se zde nachází starý zámek či hrad, ze kterého jsou dnes vidět jen zbytky,[50] uprostřed toho místa stojí čtyřhrannná věž, kam se sype obilí.

Mimo to se zde v Malešově nachází pivovar a sladovna s měděnou varnou pánví a všemi ostatními potřebami, 1 lednicí a sklepem na pivo…

Dvůr Malešov: ratejny [místnosti pro čeleď], kuchyně, komora a kravín, postaveno z kamene, pod jedním přístřeším. Pod zvláštním přístřeškem přistavěn ke kravínu chlívek na prase. Stodola o 3 mlatech postavena z kamene mimo dvůr

Tyto budovy se nacházejí v dobrém stavu.”[51]

Podle zápisu v zemských deskách z října 1736 dlužil Breda Karlovi Jindřichovi svobodnému pánu z Osteinu na nezaplacené trhové sumě za panství Malešov 115 818 zlatých 30 krejcarů. Celkem dlužil věřitelům 484 675 zl. 55 kr., panství byla přitom odhadnuta na 515 799 zl. Panství Malešov se statkem Dobřeň a dvorem Rozkoš bylo oceněno na více než 273 460 zl. Bylo rozhodnuto, že panství Malešov v tehdejší rozloze se rozdělí na sedm dílů.[52]

Poměrně podrobný popis areálu v Malešově byl nalezen v zemských deskách k r. 1738:

 

Statek Malešov. Panský úřední dům: Který je postaven z kamene, ve němž hned nad malými schůdky síň [53] a po levé ruce jeden pokoj, komora a kuchyně, po pravé ruce však 3 pokoje a dvě komory, pak kuchyně a pod tímto úředním domem se nacházejí dva sklepy, lednice a klenutý sklep. [54] Po pravé straně tohoto úředního domu je byt důchodního písaře, rovněž postavený z kamene, ve kterém se nacházejí dva pokoje, 2 klenuté komory, kuchyně a sklep. Dále nahoru a za řečeným úředním domem, kde kdysi stál zámek, je velká věž, postavená z kamene, která nyní slouží jako sýpka na obilí, a v té samé se nacházejí 4 sýpky; tyto budovy jsou kryty šindeli, mimo věž, která je pokryta cihlami, a jak úřední dům, tak také byt důchodního písaře a věž jsou odhadnuty na 1200 zl.

Další panský dům v městečku: Je postaven rovněž z kamene, ve kterém se nachází nalevo od vchodu jeden pokoj a klenutá komora, pak kuchyně, po pravé ruce však rovněž jeden pokoj a kuchyně, a je pokryt šindeli, se zahrádkou, která k němu patří, je obehnána zdí a může každý rok přinést užitku na kuchyňských věcech přibližně 6 zlatých, je oceněn na 450 zl.

Pivovar: Je postaven z kamene pod zmíněným úřednickým domem a nachází se při něm měděná bezvadná pivovarská pánev… a jiné potřebné příslušenství, hned vedle klenutá spilka, nad tím pivovarem pak obilní sýpka, hned vedle pivovaru pod jinou střechou je pěkný klenutý sladový hvozd, s kamenným močicím štokem a klenutou sušárnou, u této je byt sladaře, nad tím se nacházejí sýpky na obilí a slad, tato budova je také z kamene a vše pokryto šindeli. Řečený pivovar s popsaným příslušenstvím a potřebným nádobím je oceněn na 1800 zl.”

Dále je zde popsán mobiliář panského domu, ovocná zahrada, vinopalna, poplužní dvůr atd.[55]

Jednání o způsobu uspokojení Bredových věřitelů probíhala do r. 1744. Tehdy převzal panství Malešov opět do svého vlastnictví Jindřich Karel svobodný pán z Osteinu[56] (později povýšen do hraběcího stavu).

Po Jindřichu Karlovi hraběti z Osteinu zdědili Malešov synové Jan Fridrich Karel Maxmilián a Filip Karel. Majiteli byli nejpozději r. 1764.[57]

Zápisem z ledna 1776 zdědil po zemřelém bratrovi Filipu Karlovi jeho část Malešova Jan Fridrich Karel Maxmilián z Osteinu a stal se tak jediným majitelem panství.[58]

Podle Josefského katastru patřily r. 1785 vrchnosti v Malešově následující nemovitosti:

“3 — Panský dvůr tit. Excelenci panu hraběti z Osteinu patřící pod N. Cons. 1

4 — K témuž dvoru panská zahrada Cons. N. 1 — 78 ´ 60, 12 ´ 10, 29 ´ 9 sáhů

5 — Panský kvartýr pro důchod Cons. N. 2 [= zřejmě bývalá tvrz]

6 — Zahrada při témž kvartýru důchodenském Cons. N. 2 — 3 ´ 20 sáhů

45 — Stavení panské pro důchodního local-kaplana Cons. N. 5

46 — Při témž důchodenském kvartýru zahrada Cons. N. 5 — 17 ´ 11 sáhů

65 — Panský darebný a rozjetý plácek, jsouc za pastvu uznaný — 11 ´ 11 sáhů

66 — Židovské panské stavení neb vinopalna Cons. N. I et II bez zahrady

75 — Panská zahrada Střelnice Cons. N. 1 patřící — 75 ´ 60 sáhů

85 — Stavení židovské, panská vinopalna Cons. N. III

86 — Zahrada při témž stavení Cons. N. III — 8 ´ 8 sáhů

93 — Stavení panská flusárna bez zahrady Cons. n. 44

124 — Panský domek neb jatka Cons. N. 59 bez zahrady

127 — Panská koželuhna vedle rybníka Hutského Cons. N. IV

128 — Zahrada jsouc u též koželuhny Cons. N. IV — 16 ´ 5, 6 ´ 5

129 — Panská zahrada při direktorském kvartýru Cons. N. 1 — 7 2/3 ´ 4 2/3, 6 ´ 3 1/2, 8 1/4 ´ 6 1/2, 10 ´ 5 1/3, 10 ´ 3 1/3, 10 ´ 3 1/2

130 — Panská zahrada při pivovaře Cons. N. 1 — 9 1/2 ´ 6 2/3, 6 1/3 ´ 4 2/3” [59]

R. 1790 byly nemovitosti, nacházející se při malešovském poplužním dvoře, rozčleněny a pronajaty 8 místním měšťanům. [60]

Jan Fridrich Karel Maxmilián z Osteinu zemřel r. 1809 v Aschaffenburgu jako poslední mužský příslušník svého rodu. Majetek odkázal svému švagrovi Fridrichovi Karlovi svobodnému pánu z Dalbergu – pod podmínkou, že se bude psát hrabětem z Osteinu.[61]

V srpnu 1810 byl Fridrich Karel svobodný pán z Dalbergu povýšen do hraběcího stavu s predikátem von Ostein.[62]

Fridrich Karel Antonín hrabě z OsteinDalbergu zemřel r. 1814 ve Vídni.[63] Listinou z června 1819 (do zemských desk vložena r. 1820) zdědil “panství Malešov, statek Suchdol a kopec Vysokou s Belvedérem” jeho mladší bratr Karel z OsteinDalbergu.[64]

Karel z Dalbergu obdržel v červenci 1816 český inkolát v panském stavu.[65]

Z druhého desetiletí 19. století se dochovalo několik stavebních protokolů, díky nimž lze v tomto období podrobně sledovat úpravy vrchnostenských objektů.[66]

Ve stavebním protokolu bez datování jsou zapsány následující provedené stavební práce:

“Zedníci:

20. 3. za zdění lednice v pivovaru…

30.4. až 9.5. v malešovském pivovaru tarasován [67] svalený kanál, v dílně bednáře zazděny futra dveří, u brány do malešovského dvora postaven kus spadlé zdi, na zahradě ředitele znovu postavena zřícená ohradní zeď, která odděluje vjezd a dvorek od bytu úředního sluhy, a opravena zeď u sklepu ve dvoře.

Do 14.8. v malešovském pivovaře, aby se mohla vyndat pivovarská pánev, byl kus postraní zdi vylámán, staré pivovarské čili pod kotlem patro [68] až na zem rozebráno, jakož i starý nadmíru velký komín, který stál přímo nad pivovarskou pánví a byl částečně puklý, neboť zabíral příliš místa / zcela odstraněn, pak je zcela nově postavena pivovarská pec, kvůli úspoře dřeva jiným způsobem, zeď okolo opravena a nahozena, pivovarská pánev znovu usazena, udělány postranní zdi, zhotoven pilíř u klenutí komínu, klenutí nově zhotoveno, komín postaven a nahozen.

Do 7.9. vybílen byt důchodního, okenní sloupce omítnuty a v koňské stáji předělán vadný okenní otvor.

Do 18.9. vybílen byt ředitele a okenní sloupce tam i v kanceláři omítnuty.

Do 22.9. vybíleny byty pana kaplana a úředního písaře.

Do 29.9. vybílen byt lesního pojezdného, u sklepu vyzděny 2 propadlé okenní otvory, k tomu vsazeny futra v bytě, omítnuty okenní rámy a koňské stáji zazděny 2 navlečené trámy.

Tesaři:

18.5. v malešovském dvoře nově zhotovena dvojdílna postranní brána, která už byla docela zřícená, při ní usazeny sloupy, u bytu ředitele nově udělýny zahradní dvírka, která byla shnilá a od spadlé zdi zlomená, udělány trejáže, pak zhotoveny futra ke kanálu v pivovaře.

26.5. ke kanálu v pivovaře odpadní žlab, v zahradě ředitele … nově zhotoven vodní žlábek místo shnilého.

Od 26.6. do 7.7. …stavba lešení zeď v malešovském pivovaře, kde byl strhnut velký vadný komín od pivovarské pece, jakož i zhotovení koz pro klenutí nového komínu.

Do 18.8. v malešovském pivovaře přitlučeny na střeše kolem komína nové latě a pokryto šindeli, pak navléknuto jedno krovové dřevo a závěrkové, ve zdi proti pivovarské pánvi opatřena okenice rámem, …v koňské stáji důchodního …práh dveří a dveře k řezárně nově zhotoveny, ve stodole v malešovském dvoře opravena střecha nad vratami.

V malešovském pivovaře na novém patře zhotoven kříž a závěrky klenutí, pak patro navléknuto dohromady, dále zhotovena vrata u malešovské stodoly.

Do 10.11. zhotoven kříž a závěrky z dubového dřeva pod novou kašnu uvnitř nádvoří pivovaru a připevněny na zmíněnou kašnu.”[69]

V jiném stavebním protokolu bez datování jsou zapsány tyto stavební práce, provedené zedníky:

“4.3. Zazdění lednice v malešovském pivovaře.

Do 22.3. znovu postavena spadlá ohradní zeď vedle malešovské stodoly, v ovčíně vyspravena roztrhlá zeď a v pivovaru opraven kus ohradní zdi.

6.7. dále stavba sladovny v malešovském pivovaře.

Do 27.7. ještě stavba nové sladovny v malešovském pivovaře a její vydláždění, dále oprava topeniště a pak nově udělány schody.

V malešovském pivovaře vydlážděna pivovarská pec, omítnuta nově postavená zeď u sladovny a vsazena futra u řečené sladovny a pivního sklepa.

Do 23.11. v pivovarské lednici znovu nově postavena zbořená zeď.”

Tesaři provedli mj. následující práce:

“V malešovském dvoře zřízena vjezdová vrata, u vstupních dvířek proti mlýnu zhotovena futra.

Do 20.4. na kůlně u bytu důchodního pokryt kousek střechy a opravena vjezdová vrata, u koňské stáje a zahrady ředitele opraveny dveře a nově udělány dveře s futrami ke sklepu na dvoře, pak zřízena střecha v ovčíně.

30.5. v malešovském dvoře vedle kůlny zřízena jalová střecha nad klenutým sklepem, pak pokryta zčásti novými a zčásti starými šindeli, pak vsazena dveřní futra v pivním a spilkovém sklepě v pivovaře…

Do 14.9. v bytě úředního sluhy zhotoveny nové dveře a futra do obytné světnice.

Do 12.10. v malešovském pivovaře zhotoven od sladovny až nahoru skrz střechu nový lapač kouře a páry,[70] nově udělány na nádržky 2 padací dveře a k tomu 2 rámy, místo shnilých, u panské tzv. zahradní střelnice [71] zřízena dvojdílná vrata a k nim položen nový práh…

Ve sklepě důchodního, kam vnikla voda, uděláno lešení…”[72]

V r. 1813 bylo zaplaceno zedníkům za následující práce:

“U bytu ředitele zvednut provalený kanál a nově vyzděn, pak v zahradě podezděny nově položené schody, jakož i vyspraveny boční zdi.

U brány do Malešovského dvora vyspraveny, nahozeny a omítnuty zdi, pak podezděna vadná zeď u branky a připevněny futra dveří.

U bytu malešovského šafáře ve sklepě opravena vadná zeď u vchodu a nad tím zřízen kus klenby.

16. 2. v malešovském pivovaře u lednice zazděn otvor.

Do 26. 6. byt kancelisty vybílen, opravena dlažba v předsíni, v kuchyni udělán krb a kamna, pak postaven provalený odpad.

Do 3. 7. v bytě důchodního vybílen obytný pokoj, předsíň, kuchyně a čeledník.

30. července u malešovského pivovaru opraven kanál ze spilky.

…v bytě ředitele a v kanceláři udělány zimní okna a v koňské stáji upevněny futra dveří, dále v bytu důchodního a lesního pojezdného a v malešovské škole ucpány štěrbiny na oknech, pak v chlévu důchodního zazděny futra dveří.”

Tesaři provedli tyto práce:

“V koňské stáji ředitele opravena koňská stání.

Zhotoven ozub (kamp), olaťován a k tomu zhotoveny dubové kolíky, pak pokrytí ozubu šindeli.

Do 8.5. ještě pokrytí ozubu na stodole v malešovském dvoře, kde nově udělána dvojdílná vrata, a vedlejší vrata přeložena.

Do 8.5. v Malešově znovu zřízena dvojdílná brána mezi panským ovčínem a kravským chlévem, polámaná při vichřici.

Do 15.5. ještě u stodoly v malešovském dvoře nově udělána 1 dvojdílná vrata.

U vjezdu do malešovského pivovaru nově zřízena 1 dvojdílná vrata s jedním břevnem [73] a stříškou, která byla polámána při vichřici.

Do 22.5. také nově udělána jiná dvojdílná vrata na pivovarském place vedle bednárny, pak zřízen nad bednárnou a nad přiléhajícím bytem branného hlídače krov, poškozený vichřicí, prostředkem navlečení 6 námětků, částečně polaťován a pokryt novými i starými šindeli; opraveny schody vedle půdy bednáře a branného hlídače.

Nově zřízena shnilá dvojdílná vrata u bytu malešovského šafáře, nově polaťován sklep, odkrytý při vichřici, a pokryt šindeli, dále opažena podkladová stěna… a zřízen nákrovní žlab, též nově udělána v ovčíně shnilá branka.

Do 29.5. v malešovském ovčíně zdvihnut kus shnilého stropu a nově položen…, pak zhotoveny nové dveře s futrami do sklepa šafáře.

V bytě branného hlídače a v přiléhající bednářské dílně opraveny stropy.

Dále do 29.5. v příchodu k bytu kancelisty a úředního sluhy opraven most prostředkem upevnění kozlíků[74] a navlečením spon a opravou cesty.

Do 5.6. v průjezdu k sýpce, kde je uloženo obilí berního fondu, opraveny brány a udělány prahy.

Pak u bytu ředitele, kancelisty a úředního sluhy opravena střecha.” [75]

V r. 1814 provedli zedníci mj. tyto práce:

15.2. v pivovaře zazděn otvor u lednice a zřízena hlavní zeď.

Zřízena zeď u malešovské brány, zazděna futra u branky ve dvoře.

V bytě úředního sluhy opraveno topeniště a předělán vadný okenní otvor u skladu vrchnostenských brambor.

Do 14.11. v malešovském pivovaře zřízeno patro[76] , u něj nově udělány dvě postranní stěny, dále opravena zeď ve sladovně.”

Tesaři provedli mj. tyto práce:

“V malešovském ovčíně zhotoveno 10 koryt a opraven strop.

U bytu důchodního v kravském chlévu zhotovena koryta…

Do 4.2. 1815 ve sklepu malešovského pivovaru zhotoveny dva kantnéře z 3 nových trámů.

Do 26.8. opravena střecha nad bytem kancelisty novými.[77]

V r. 1817 proběhly následující zednické stavební úpravy na panských zámcích a budovách:

“…celý byt zámeckého hospodáře[78] byl vybílen, pak částečně poškozené zdi nově nahozeny.

Do 22. 3. 1817 v koňské stáji pana důchodního udělány 3 nové pilíře pod žlaby, čistě ohozeny a omítnuty.

V bytu pana ředitele odstraněna příčka ve druhé obytné místnosti a při tom udělána.

26. 4. vyzděn záchod úřednímu písaři.

Do 3. 5. u hospodářského pojezdného vybílena síň, pak zazděna kamenná futra dveří, konečně byt zevně, na straně k městečku, částečně čistě nahozen a obílen.

13. 5. vybílen celý byt sládka.

Do 21. 6. v obytné místnosti hospodářského pojezdného nově postaven sesutý rákosový strop, jakož i obytná místnost čistě nahozena, omítnuta a vybílena, pak nahozeny a omítnuty kůlna a chlév na krávy.

Do 9. 8. 1817 novými cihlami vydlážděna síň v panském důchodním domě a kuchyně, zdi opraveny a omítnuty, obytná místnost vybílena, pak přeloženo ohniště v kuchyni a postavena výlevka.”

Tesaři provedli na na panských zámcích a budovách mj. tyto práce:

“Do 30. 11. příprava dřeva na postavení 6 koňských stání v klenuté velké stáji.

Do 21. 12. vyrobeny u 2 vlašských komínů ve 2 nově zařízených místnostech k lepšímu tahu 2 dřevěné kouřovody.”

Ze zednických prácí na panských dvorech vybíráme pro Malešov:

“22. 2. za postavení kamen, přeložení a vymazání kamen.

Do 19. 4. přeložena prostřední vrata stodoly, udělána nová závora, pak opraveny ostatní vrata stodoly.

Do 21. 6. vyšibrována kůlna i stáje, nahozeny, omítnuty a obíleny.

Do 9. 8. v Malešovské sýpce podlaha, která byla docela vyšlapaná, částečně vydlážděna novými cihlami, myší díry docela vyšibrovány, pak chodba k valečce [79] nahozena a vybílena, konečně také přeloženy kamenné schody.

Do 17. 10. … vyšibrován klenutý chlév pro koupené a pro malešovský dvůr určené krávy, a i s řezárnou docela nahozeny”.

V bytech hospodářských úředníků dalších vrchnostenských služebníků byly provedeny tyto práce:

“8. 3. 1817 opravena střecha nad bytem pana úředního písaře.

Do 15. 3. udělán nový zahradní plot u bytu pojezdného.

Do 22. 3. uděláno nové koňské stání v koňské stáji pana důchodního, dále vyroben nový žlab…

K zahradě u pojezdného zhotoveny nová vrátka z mřížoví, dále odstraněn záchod, hrozící zřícením, nově postaven a k němu vyrobená nová roura.

Do 29. 3. 1817 pokryta šindeli kůlna u pana důchodního, pak zřízen zahradní plot…

Pavlače u bytu úředního písaře.

Opraven zahradní plot u zahrady před okny pana důchodního a zhotoveny dva nové sloupy.

Do 19. dubna v bytě bednáře hoblováno k položení podlahy, pak udělán nový rám pod podlahu.

Do 21. 6. chlívek na prasata a slepice u bytu pojezdného pokryt starými šindeli a udělán podstavec na koňský postroj.

Do 5. července v bytu ředitele položena podlaha z nových prken ve dvou komorách a při tom také opravena novými šindeli střecha nad seníkem.

Do 19. 7. byly nově udělány schody a mřížové ploty v zahradě ředitele, místo ztrouchnivělých, spadlých.

V bytě ředitele provedeny 2 prkenné podstavce a různé menší opravy.

Do 13. 9. v bytě důchodního znovu postaveny spadlé prasečí chlívky.

Do 4. 10. v bytě ředitele položeny nové schody do sklepa, pak postaveny police na řepu a brambory.

Do 11. 10. v ředitelově koňské stáji opraveny již vyšlapaná stání.” [80]

V r. 1813 bylo zaplaceno zedníkům za následující práce:

“Na bytech hospodářských úředníků a jiných vrchnostenských sloužících:

26.11. vydláždění dvorku u bytu ředitele, opravu … klenby sklepa, pak různé malé opravy…

20.6. vybílení kanceláře a 2 pokojů, pak předsíně v bytě ředitele…

25.6. oprava zahradního domku v zahrádce ředitele i se zřízením schodů a zahradní zdi, pak vybourání a zřízení dveří ke sklepu na brambory…

15.9. zboření staré zdi u stájí důchodního, za postavení nové zdi k zřízení sešlých stájí…

23.9. stavba stáje důchodního…

7.10. zřízení stáje u bytu důchodního…

21.10. dokončení shora [uvedené] stáje…

24.10. zřízení sporáku v bytě ředitele…

26.10. zazdění zimního okna v kanceláři a v bytě ředitele, pak zřízení schodů před bytem důchodního…”

Tesařům bylo zaplaceno za tyto práce:

“Na bytech hospodářských úředníků a jiných vrchnostenských sloužících:

12.2. u bytu důchodního opraveno stání na koně, k tomu otesáno a položeno 5 nových dřev, mimo další menší opravy…

15.2. oprava půdy nad bytem úředního sluhy…

1.8. oprava střechy nad bytem úředního písaře a úředního sluhy…

15.9. sroubení krovu nad stáj důchodního

23.9. postavení krovu tamtéž…

7.10. pokrytí stájí důchodního šindelem…

Na panském pivovaře:

27.7. zřízení brány a usazení dubového prahu u pivovaru…

31.8. částečná oprava valečky a zřízení tam vedoucích nových schodů…

Na panských dvorech:

20.1. zhotovení a zřízení malešovské koňské stáje…

7.4. zboření staré sešlé zdi kravského chlévu…

29.7. pažení části kolny v malešovském dvořek ukládání hospodářského nářadí”.[81]

Z r. 1825 pochází následující zpráva: “V městečku Malešově, na holém výběžku skály, nad bývalým Zámeckým a dosud existujícím Tavičským, také Hutnickým rybníkem je dosud k vidění kousek staré zdi podepřené pilíři; ale za jakým účelem byla tato zeď kdysi postavena, je těžké uhádnout; nyní slouží zčásti jako zahradní zeď a možná, že tam bylo rytířské sídlo… Zvlášť na výběžku skály stojí nižší prostorná věž, která je vykázána poddaným jako sýpka kontribučního obilí a asi již dlouho slouží vrchnosti jako sýpka.”[82]

Ve stabilním katastru, r. 1838, byly v Malešově zapsány jako majetek vrchnosti (Karla svobodného pána z Dalbergu) především tyto nemovitosti:

“7 — čp. 55 — pivovar — 975 čtver. sáhů

8 — čp. 56 — obytná a hospodářská budova — 177 čtver. sáhů

9 — čp. 58 — obytná budova — 103 čtver. sáhy

10 — čp. 56 — obytná budova — 225 čtver. sáhů

11 — čp. 56 — hospodářská budova — 42 čtver. sáhy

12 — čp. 56 — hospodářská budova — 7 čtver. sáhů

21 — čp. 57 — obytná budova — 56 čtver. sáhů

22 — čp. 1 — hospodářská budova — 1 jitro 397 čtver. sáhů

23 — čp. 1 — obytná budova — 89 čtver. sáhů

24 — čp. 1 — hospodářská budova — 376 čtver. sáhů

25 — čp. 2 — hospodářská budova — 198 čtver. sáhů

26 — čp. 2 — obytná budova — 90 čtver. sáhů

27 — čp. 2 — hospodářská budova — 10 čtver. sáhů”,

z pozemkových parcel:

“73 — čp. 55 — ovocná zahrada — 125 čtver. sáhů

74 — čp. 55 — ovocná zahrada — 18 čtver. sáhů

75 — čp. 55 — ovocná zahrada — 54 čtver. sáhů

76 — čp. 1 — zelinářská zahrada — 159 čtver. sáhů

77 — čp. 1 — zelinářská zahrada — 173 čtver. sáhů

78 — čp. 1 — zelinářská zahrada — 97 čtver. sáhů

79 — čp. 1 — zelinářská zahrada — 152 čtver. sáhů

80 — čp. 1 — zelinářská zahrada — 170 čtver. sáhů

81 — čp. 1 — zelinářská zahrada — 160 čtver. sáhů

82 — čp. 56 — pastva s ovocem — 35 čtver. sáhů

83 — čp. 56 — pastva s ovocem — 52 čtver. sáhů

87 — pastva s užitkovým dřívím — 134 čtver. sáhů”.[83]

Zakreslení parcel na indikační skice ® viz příloha č. 1.

Porovnáním s popisem areálu v Sedláčkových Hradech, zámcích a tvrzích z r. 1900 lze budovy identifikovat asi takto:

stavební parcela čkat. 7 = pivovar, 8 = byty šafáře a čeládky, 10 = stavení s bránou (nedochovalo se), 11 = věžovité stavení, 12 = besídka (nedochovala se, ani bývalá věž věznice západně odtud), 22 = dvůr.[84] Čkat. 23 = zámek (po r. 1945 škola).

Nejstarší zjištěné vyobrazení tvrze pochází z r. 1845 a jeho autorem je F.A. Heber ® viz příloha č. 2. Asi z téže doby pochází situační plánek ® viz příloha č. 3.

Karel Maxmilián Egbert z Dalbergu zemřel 20. 3. 1859. Rozhodnutím zemského soudu z dubna 1862 zdědil panství Malešov Fridrich z Dalbergu.[85]

R. 1872 vydal Josef F. Vlk, malešovský obchodník a c. k. poštmistr knížečku o historii Malešova. Areál tvrze zde popisuje následujícím způsobem: Na bývalém předhradí se nachází prostorný zámecký dvůr s moderními hospodářskými budovami. “Pouze západní průčelí, pozůstávající z dlouhého, přízemního křídla zámku, nese známky minulosti a má být také skutečným pozůstatkem starého zámku, který zpočátku obsahoval byt úředního ředitele a kancelář, později ale – r. 1827 – zde byli umístěni šafář, aktuár vrchního úřadu a konečně justiciár a obroční. Podzemní klenuté [prostory] obsahují rozsáhlé, k pivovaru přidělené sklepy, nezdají se však být takového stáří, jako severní, menší část budovy, z které byly dokonce nalezeny pozůstatky hradebního příkopu. Tento příkop bezpochyby dříve odděloval celý skalnatý výčnělek od pevné země a uzavíral vlastní hrad na východní straně, za jehož pozůstatek můžeme považovat křídlo zámku, které nyní slouží jako byt vrchnostenského lékaře a nese četné znaky vysokého stáří. Skrz dlouhé, přízemní stavení, které mohlo být postaveno asi před 200 lety ve starém hradebním příkopu a vlastní příkop mohl být přetvořen ve sklepy – vede pohodlný vjezd do vnitřního hradního nádvoří, obklopeného na všech stranách vysokými zdmi a terasovitě založenými parkány, který je nyní zčásti využíván také jako zahrádka a v jehož jihozápadním rohu se skví vlastní věžovitá tvrz – jako Lošan, Hrušov. Tvoří nepravidelný čtyřúhelník, který je 8 1 sáhu dlouhý, 6 1 sáhu široký a tři poschodí vysoký. Nyní slouží jako sýpka, je pokryta taškami[86] a ozdobena lucernovou věžičkou, má však obsahovat prostorné podzemní klenuté [prostory], které jsou již dlouho nepřístupné a dříve, jak praví pověst, sloužily johanitům (?) jako obydlí. Zvnějšku lze věž považovat za produkt 16. století, kdy celý hrad musel utrpět všeobecnou přestavbu, jak je zřejmé ze všech součástí. Parkán, osázený květinami, vinnou révou a ovocnými stromy, obklopuje pevnost na třech stranách a sloužil také jako stanoviště altánku, který byl zastíněn mohutným kaštanem, jehož roztahující se kořeny byly příčinou, že kulatá bašta ve zdi pukla a 7. srpna 1852 se altánek a strom sesuly ze skály. Prastaré ohradní zdi, stojící na příkrém útesu, ovinují prostor zámku v různých směrech a tvoří severně a jižně parkány, též přetvořené na ovocnou zahradu, které jsou přístupné jen po schodech a leží značně níže než hradní nádvoří. Za zmínku rovněž stojí pozůstatky dvou kulatých věží, z nichž patřila dřívější zámecké studni, zatímco větší hradnímu vězení.”[87]

Pravděpodobně koncem 19. století zakreslil situaci dochovaných zbytků opevnění Zdeněk Teklý ® viz přílohy č. 4 a 5.

R. 1900 publikoval popis a plán areálu tvrze August Sedláček (situační plán ® viz příloha č. 6, vyobrazení Karla Liebschera ® viz příloha č. 7). Sedláček uvádí, že “jihozápadní stavení, které asi před 200 lety na bývalých příkopech založeno, ale v novějších dobách také moderní úpravu obdrželo. Zde býval byt vrchního a kanceláře, později (r. 1827) aktuara a šafáře, potom právního, a nyní tu bydlí čeládka. Podzemní sklepy tohoto stavení, kterých se k pivováru užívá, povstaly bezpochyby překlenutím příkopu, vytesaného ve skále. — Ze starého zámku pocházel malý dům, který od severozápadního rohu dotčeného stavení vybíhal; na ten čas zbyly z něho jen některé zdi, ač ještě před 40 lety stával. Před ním spatřují se zbytky příkopu vyzděného a zámek ode dvoru dělícího, přes kterýž příkop překlenut je most. Není pochyby, že tu býval zvoditý most a příchod ke bráně, která se v dotčeném malém stavení nacházela, ale již před 40 lety byl starý průjezd zrušen a zazděn a chodívalo se do zámku průjezdem, který býval v dotčeném dlouhém stavení, avšak nyní též zrušen jest, tak že se na dvůr zámecký přímo ze dvoru vstupuje. — Dotčený dvůr obklíčen jest na třech stranách parkány, jedněmi nad druhými, tak že se z parkánu do parkánu po schodech chodí a také chodívalo. Dříve opatřeny byly hradby jejich dřevěnými pavlačemi, a prostoru mezi hradbami vyplňovala některá dřevěná stavení; nyní jsou všude zahrádky. Na západní straně jest na tři strany úzký parkán, zdmi ode dvoru oddělený, a z něho vypíná se věžovaté stavení o třech poschodích, jehož základem jest čtverhran. Stavení toto starožitné, v hrubých svých částech snad ze 14. věku pocházející, prvotní to Malešovská tvrz, postaveno jest z robného kamene a má bílou omítku, která jen na jedné straně opršela. Okna ze 16. století pocházející jsou na západní straně, kdežto na východní straně se jen ve výšce nacházejí; ale na této straně jsou dvéře obyčejnými kamennými veníři obložené. Stavení tohoto nízkou střechou pokrytého užívá se za sýpku. Pod ním jsou prý velcí sklepové, avšak přístupu k nim není. — Na straně západní dvoru zámeckého jest hradba, která sesílena byla malou okrouhlou vížkou, v níž se prý studně nacházela; nyní je tu jen sklípek, vížka jest zemí zasypána a křovím zarostlá. Pod touto zdí v znamenité hloubce jest parkán v zahradu proměněný, který jest také hradbou zavřen. Tam, kde se hradba tato, dolní a horní, s jižní hradbou v ostrý roh sbíhá a na rohu skalnatého hradiště stávala okrouhlá věž s vězením, po níž ani té nejmenší známky nezbylo; jak se zdá, odstraněny poslední její zbytky před mnohými lety a potom udělána na tom místě nová zeď. Z té věže, dokud stála, vyrostla veliká lípa, která celou vedlejší besídku zastiňovala; ta také byla příčinou zkázy té věže. Asi r. 1850 se bašta i s altánkem a s lipou s hrozným hřmotem sesula.”.[88]

Je možné, že Sedláček vychází z informací J. F. Vlka (1872). Ani jeden z nich však nemluví o čtvercové třípodlažní budově, která byla v neznámé době přistavěna k severnímu průčelí věže tvrze. Svým charakterem přitom budova odpovídá 2. polovině. 19. století.[89] Rovněž na plánu Zdeňka Teklého (viz výše) není přístavba zakreslena.

V r. 1906 patřilo alodiální panství Malešov se statkem Suchdol Friedrichu svobodnému pánovi z Dalbergu.[90]

Pozemkové reformě za první republiky podléhalo 2667 hektarů půdy. Vlastníku, tedy Marii Anně ze Salmu, byla ze záboru propuštěna výměra 1455 ha půdy.[91]

Z r. 1946 se dochoval “Montážní plán skladiště v Malešově” (měřítko 1 : 50, řezy a půdorys). Vypracoval jej Ing. Masál z Továrny mlýnských strojů a stavby mlýnů (= Prokop, národní podnik, Pardubice).

Také r. 1947 se připravovaly úpravy tvrze.

Jaroslav Mlázovský, architekt a stavitel ze Zbraslavic, vypracoval plán “Rampa a přístřešek u tvrze Malešov” a Rozpočet výloh na adaptaci stropní konstrukce skladiště “Tvrz”. V přiloženém listu konstatuje, že “stropní konstrukce, hlavně průvlaky a sloupy jsou ve velmi dezolátním stavu”.

František Jiráň, Podnikatelství staveb, Malešov, ohledal opěrní zeď tvrze a shledal, že “vrchní část o výšce 3,50 m v délce 16 m jest nebezpečně nahnutá a místy již spadlá”.

Z projektu na strojní zařízení ve “Tvrzi”, který vypracovaly Českomoravské strojírny Blansko, se dochoval pouze plán, obsahující řezy a půdorysy v měřítku 1 : 100.

Z neznámé doby pochází posudek únosnosti obilního skladiště.[92]

Z druhé třetiny 20. stol. se dochovalo několik černobílých fotografií tvrze a jejího okolí ® viz přílohy č. 8 a 9.

V r. 1978 vypracoval Středočeský podnik pro konzervaci a obnovu památek, Kostelec nad Černými Lesy, pro Zemědělský nákupový a zásobovací podnik, n. p. Praha, “Variantní architektonickou studii: Tvrz Malešov” (Ing. arch. P. Chotěbor). Obsahovala průvodní zprávu, výkresovou část (situace 1 : 200, půdorysy a pohledy 1 : 50) a fotodokumentaci modelu. Dochovalo se zřejmě pouze zaměření.[93]

Výsledky průzkumu tvrze publikoval P. Chotěbor r. 2000.[94] Situaci areálu zakreslil s rozlišením zdiva gotického, pozdně gotického, barokního a mladšího ® viz příloha č. 10.

V srpnu 1990 provedl stavební průzkum areálu tvrze a bývalého dvora Ing. arch. Martin Poche z AG-invest, a. s. Praha ® viz příloha č. 11.

V květnu 1993 připravila JBP transaction Praha přibližný odhad nákladů na rekonstrukci tvrze. Dosáhl částky 80,13 mil. Kč.[95]


Prameny

Archiv Národního muzea (ANM) Praha

  • fond Eichlerova sbírka: č. 242
  • fond Topografická sbírka: sign. F 126

Obecní úřad Malešov

stavební spisy k areálu tvrze

Státní oblastní archiv (SOA) Praha

fond Velkostatek Malešov:

  • i.č. 393 – Stavební protokol, 1810
  • i.č. 394 – Stavební protokol, 1813
  • i.č. 395 – Stavební protokol, 1814
  • i.č. 396 – Stavební protokol s. d.
  • i.č. 397 – Stavební protokol s. d.
  • i.č. 398 – Stavební protokol, 1820
  • i.č. 426 – sign. F 127 – Registra purkrechtní (zal. 1624, 1570 / 1694)

Státní okresní archiv (SOkA) Kutná Hora

fond Archiv města Kutné Hory (AMKH):

  • Kniha městské rady 1480-1494
  • Kniha městské rady 1515-1527

Státní ústřední archiv (SÚA) Praha

  • fond Česká dvorská komora (ČDKM) IV: kart. 303
  • fond Desky zemské (DZ): sign. DZV 1, 3, 8, 42, 62, 76, 84, 85, 144, 241, 392, 410, 413, 469, 484, 498, 510, 511, 600, 847, 1054, 1059
  • fond Desky zemské (DZ) – hlavní knihy: i.č. 163 – sign. M I
  • fond Josefský katastr (JK): i.č. 1955
  • fond Saalbuchy: sign. 273, 275
  • fond Stabilní katastr (SK): sign. Ča 340
  • fond Stará manipulace (SM): sign. B 103/1, D 6/77, K 308/1, M 78/3, M 78/5, M 78/6, M 78/7, M 78/12

Plány

Obecní úřad Malešov

  • Montážní plán skladiště v Malešově, řezy a půdorys, měřítko 1 : 50, Ing. Masál, Továrna mlýnských strojů a stavba mlýnů (= Prokop, národní podnik, Pardubice) – 1946
  • Rampa a přístřešek u tvrze Malešov – 1947
  • Projekt na strojní zařízení ve “Tvrzi”, řezy a půdorysy, měřítko 1 : 100, Českomoravské strojírny Blansko – 1947
  • Variantní architektonická studie: Tvrz Malešov, výkresová část (situace 1 : 200, půdorysy a pohledy 1 : 50), Středočeský podnik pro konzervaci a obnovu památek, Kostelec nad Černými Lesy – 1978

Státní okresní archiv (SOkA) Kutná Hora

fond Sbírka map a plánů:

  • Tvrz Malešovská, načrtl Zdeněk Teklý, kreslil Jos. Ševčík – asi 2. pol. 19. stol.
  • Tvrz Malešovská, načrtl Zdeněk Teklý – asi 2. pol. 19. stol.

Státní ústav památkové péče (SÚPP) Praha, archiv plánů

  • PPOP-994-5-11.523 — Tvrz Malešov, zaměření. Středočeský podnik pro konzervaci a obnovu památek, Kostelec n. Č. L., vypracoval Ing.
  • arch. Brodský, pro Zeměděl. nákup. a zásobovací podnik, n. p. Praha, VI / 78, 1. podlaží, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.524 — Dtto, 2. podlaží, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.525 — Dtto, 3. podlaží, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.526 — Dtto, 4. podlaží, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.527 — Dtto, 5. podlaží, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.528 — Dtto, krov tvrze, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.529 — Dtto, řez podélný, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.530 — Dtto, pohled severní, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.531 — Dtto, pohled jižní, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.532 — Dtto, pohled západní, 1 : 50.
  • PPOP-994-5-11.533 — Dtto, pohled východní, 1 : 50.

Státní ústřední archiv (SÚA) Praha

fond Indikační skicy:

  • sign. Ča 340 – Indikační skica z r. 1838

Ústav dějin umění AV ČR, Oddělení dokumentačních a sbírkových fondů

Grafická sbírka:

  • i. č. 07955 – sign. W-E-2/263 – Situations-Plan des Schlosses Maleschau – kolem r. 1845

Literatura

  • Situations-Plan des Schlosses Maleschau – kolem r. 1845. – In: Heber 1847, s. 244, č. 403.
  • Plán Malešova, asi r. 1900. – In: Sedláček 1900, s. 132.
  • Malešov, půdorys tvrze s opevněním. Půdorysy vyšších podlaží věže. Kresba P. Chotěbor. – In: Chotěbor 2000

Ikonografie

Státní ústav památkové péče (SÚPP) Praha, fotoarchiv

  • i.č. 14.008 — Malešov. Tvrz, celkový pohled. Foto Dr. Poche.
  • i.č. 14. 009 — dtto
  • i.č. 162. 813 — Malešov. Celkový pohled. Foto Zatloukal, 1930-1950.
  • i.č. 162.814 — Malešov. Věž (špýchar). Foto Zatloukal, 1930-1950.
  • i.č. F 54.126 — Malešov. Obec, celkový pohled (viditelná věž zdálky). Foto před 1945.

Ústav dějin umění AV ČR, Oddělení dokumentačních a sbírkových fondů

Grafická sbírka:

  • i. č. 07954 – sign. W-E-2/262 – F.A. Heber, Maleschau, 1845

Literatura

  • F.A. Heber, Maleschau, 1845. – In: Heber 1847, s. 244, č. 403.
  • Karel Liebscher: Malešov zámek. – In: Sedláček 1900, s. 129.

Literatura

  • Bílek, T. V.: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, I, Praha 1882.
  • Heber, F.A.: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, V, Praha 1847, s. 244, č. 403.
  • Chotěbor, P.: Malešov, in: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl (K—R), Praha 2000, s. 442-444.
  • Lustig, R. – Světnička, F.: Schematismus velkostatků v Čechách. Zprac. R. Lustig a F. Světnička. Praha 1933.
  • Nohel, R.: Kutnohorské erbovní rody. Kutná Hora 1998.
  • Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého, 12. díl, Čáslavsko. Praha 1900.
  • Tittel, I.: Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes und grösserer Rustikalgüter im Königreiche Böhmen. Prag 1906.
  • Vlk J. F.: Beiträge zur Chronik von Maleschau. Kolin 1872.

Edice

  • Archiv český. VI, Praha 1872.
  • Dačický, M. z Heslova: Prostopravda. Paměti. Ed. E. Petrů a E. Pražák. Praha 1955.
  • Pozůstatky desk zemských království českého r. 1541 pohořalých. Ed. J. Emler. I-II, Praha 1870-1872.
  • Regesta II (1253-1310), Praha 1882.
  • Regesta IV (1333-1346), Praha 1892.

Přílohy

  1. Indikační skica z r. 1838 (detail) — SÚA Praha, fond Indikační skicy, sign. Ča 340
  2. F.A. Heber, Maleschau, 1845 — Ústav dějin umění AV ČR, Oddělení dokumentačních a sbírkových fondů, Grafická sbírka, i. č. 07954, sign. W-E-2/262
  3. Situations-Plan des Schlosses Maleschau, kolem r. 1845 — Ústav dějin umění AV ČR, Oddělení dokumentačních a sbírkových fondů, Grafická sbírka, i. č. 07955, sign. W-E-2/263
  4. Plán – Tvrz Malešovská, načrtl Zdeněk Teklý, kreslil Jos. Ševčík, asi 2. pol. 19. stol. — SOkA Kutná Hora, fond Sbírka map a plánů
  5. Plán – Tvrz Malešovská, načrtl Zdeněk Teklý, asi 2. pol. 19. stol. — SOkA Kutná Hora, fond Sbírka map a plánů
  6. Plán Malešova, asi r. 1900 — In: Sedláček 1900, s. 132
  7. Karel Liebscher: Malešov zámek — In: Sedláček 1900, s. 129
  8. Malešov. Celkový pohled. Věž (špýchar). Foto Zatloukal, 1930-1950. — SÚPP, fotoarchiv, i.č. 162. 813 a 162.814
  9. Malešov. Tvrz, celkový pohled. Foto Dr. Poche, asi kolem pol. 20. stol. — SÚPP, fotoarchiv, i.č. 14.008 a i.č. 14.009
  10. Malešov, půdorys tvrze s opevněním. Půdorysy vyšších podlaží věže. Kresba P. Chotěbor — In: Chotěbor 2000.
  11. Stavební průzkum areálu tvrze, Ing. arch. Martin Poche z AG-invest, a. s. Praha, srpen 1990 — Obecní úřad Malešov.

Poznámky

  • [1] Regesta II, s. 838-839, č. 1948, 1949.
  • [2] Pozůstatky desk zemských , I, s. 40, č. 137.
  • [3] Sedláček 1900, s. 130.
  • [4] Regesta IV, s. 424, č. 1050.
  • [5] Sedláček 1900, s. 130 s odvoláním na Drážďanský archiv.
  • [6] SOkA K. Hora, fond AMKH, Kniha městské rady 1480-1494, f. 277 prpv.
  • [7] Sedláček 1900, s. 130 s odvoláním na Sedlecký archiv.
  • [8] Nohel 1998, s. 54.
  • [9] Sedláček 1900, s. 130.
  • [10] Archiv český VI, s. 21-22, č. 16.
  • [11] Vlk 1872, s. 8-10. Sedláček 1900, s. 130-131.
  • [12] SOkA K. Hora, AMKH, Kniha městské rady 1480-1494, f. 278 pr.
  • [13] Archiv český VI, s. 142, č. 22.
  • [14] Archiv český VI, s. 85, č. 11.
  • [15] Archiv český VI, s. 576, č. 184.
  • [16] SOkA K. Hora, AMKH, Kniha městské rady 1515-1527, f. E 7 pr.
  • [17] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 1, f. G 16 pv.
  • [18] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 84, f. B 7 pv – D 8 pv.
  • [19] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 42, f. D 29 – E 2.
  • [20] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 3, f. G 29 pv – H 4 pv.
  • [21] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 8, f. P2 pr – P2 pv.
  • [22] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 85, f. F 26 – F 27.
  • [23] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 8, f. P2 pr – P2 pv.
  • [24] SÚA Praha, fond SM, sign. D 6 / 77.
  • [25] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 62, f. S 29 pv – S 33 pv.
  • [26] Dačický, s. 241.
  • [27]Getraid Boden”.
  • [28]Marckhschloss”.
  • [29] Překlad z němčiny. SÚA Praha, fond ČDKM IV, kart. 303. SÚA Praha, fond SM, sign. M 78 / 6.
  • [30] SÚA Praha, fond SM, sign. M 78 / 6.
  • [31] ANM Praha, fond Topografická sbírka, sign. F 126.
  • [32] SÚA Praha, fond SM, sign. M 78 / 12.
  • [33] SÚA Praha, fond SM, sign. K 308 / 1.
  • [34] SÚA Praha, fond SM, sign. M 78 / 5.
  • [35] SÚA Praha, fond SM, sign. M 78 / 3.
  • [36] SÚA Praha, fond SM, sign. M 78 / 7.
  • [37] Bílek 1882, s. 15 – 16.
  • [38] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 426, sign. F 127, Registra purkrechtní (zal. 1624, 1570 / 1694).
  • [39] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 144, f. E 15 pv – E 16 pv.
  • [40] Sedláček 1900, s. 134.
  • [41] Do desek vloženo r. 1676, viz DZV 392, f. D 29 pv – E 5 pv. Překlad z němčiny.
  • [42] Vlk 1872, s. 15-16. Sedláček 1900, s. 134.
  • [43] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 76, f. K 29 pr – L 1 pv.
  • [44] Srovnej zprávy Vlka (1872) a Sedláčka (1900), uvedené níže.
  • [45] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 410, f. J 14 – J 21.
  • [46]angericht”.
  • [47] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 413, f. O 29 pr – P 23 pr. Překlad z němčiny.
  • [48] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 469, f. J 15 pr – J 16 pv.
  • [49] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 498, f. N 3 pr – N 5 pr.
  • [50]Rudera” = trosky, pozůstatky.
  • [51] SÚA Praha, fond SM, sign. B 103/1, karton 205. Překlad z němčiny.
  • [52] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 510, f. L8 a následující.
  • [53]Vorhaus”.
  • [54]Gewölb”.
  • [55] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 511, f. A 14 pv – A 28 pr. Překlad z němčiny.
  • [55] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 484, f. B 19 pr – B 20 pr.
  • [58] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 600, f. L 29 pr – L 30 pv.
  • [59] SÚA Praha, fond JK, i.č. 1955.
  • [56] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 241, f. F 2 pv – F 4 pv.
  • [57]
  • [60] ANM Praha, fond Topografická sbírka, sign. F 126.
  • [61] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 847, f. K 27 pr – K 28 pr. Tamtéž, f. M 12 pv – M 13 pr.
  • [62] SÚA Praha, fond Saalbuchy, sign. 275, f. 357 pr – 363 pv.
  • [63] ANM Praha, fond Eichlerova sbírka, č. 242.
  • [64] SÚA Praha, fond DZ, sign. DZV 1059, f. B 9 pv – B 10 pv; DZV 1054, f. F 19 pv – F 22 pr.
  • [65] SÚA Praha, fond Saalbuchy, sign. 273, f. 229 pr – 230 pv.
  • [66] Protokoly jsou psány v němčině – následující citace jsou překladem do češtiny.
  • [67]tarrassiret”.
  • [68]Kesselstock”.
  • [69] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 397, Stavební protokol s. d.
  • [70]Braten oder Dampffang”.
  • [71]Schußgarten”.
  • [72] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 396, Stavební protokol s. d.
  • [73]Balcken”.
  • [74]Böcke”.
  • [75] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 394, Stavební protokol, 1813.
  • [76]Kesselstock”.
  • [77] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 395, Stavební protokol, 1814.
  • [78]Schloßbeschlüsser”.
  • [79]Malzboden”.
  • [80] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 393, Stavební protokol, 1810.
  • [81] SOA Praha, fond Velkostatek Malešov, i. č. 398, Stavební protokol, 1820.
  • [82] ANM Praha, fond Eichlerova sbírka, č. 242. Překlad z němčiny.
  • [83] SÚA Praha, fond SK, sign Ča 340. Překlad z němčiny. Plocha stavebních parcel zahrnuje i dvůr. Čtvereční sáh = 3,5967 m2, jitro = 5754,6 m2.
  • [84] Sedláček 1900, s. 132.
  • [85] SÚA Praha, fond DZ – hlavní knihy, i. č. 163, sign. M I, p. 301.
  • [86]Ziegeln”.
  • [87] Vlk 1872, s. 3-4. Překlad z němčiny.
  • [88] Sedláček 1900, s. 129-130.
  • [89] Srovnej stavební průzkum Ing. arch. Poche z r. 1990 (příloha 11).
  • [90] Tittel 1906, s. 111-112.
  • [91] Lustig – Světnička 1933.
  • [92] Popsané stavební spisy jsou uloženy na Obecním úřadě Malešov.
  • [93] Jedno paré uloženo v archivu plánů SÚPP a druhé na Obecním úřadě Malešov – viz seznam plánů.
  • [94] Chotěbor 2000.
  • [95] Obecní úřad Malešov.